Nově narozená štěňata:

SRMA – steroid meningitis arteritis

Máme ji i u špiců, proto jsem se rozhodla, že se pokusím o této nově prokázané nemoci něco napsat, aby se dostala i do vědomí všech chovatelů i majitelů a postižení psi tak měli větší šanci na uzdravení.

POPIS:
Jedná se o jednu z forem meningitidy, která se objevila nejen u bíglů, kde tuto nemoc nazvali „Syndrom bolestivosti bíglů“, ale vyskytuje se napříč všemi plemeny. Jedná se o imunitní onemocnění postihující cévy, míchu a mozkový kmen. Toto onemocnění postihuje většinou mladé psy nebo štěňata a to ve věku už od 4 měsíců. U SRMA je velmi důležitá včasná diagnostika, bez které nelze nasadit adekvátní léčbu a postižený jedinec umírá.

PROJEVY:
Pes zpočátku vypadá, jako by měl jen jakési zažívací potíže nebo virózu. Má horečku, nechce žrát ani pít a občas se objevuje snížená pohyblivost hlavy. Pes nedokáže sklonit či zvednout hlavu, hlavu drží většinou v rovině zad. Projevuje se bolestivost páteře, která někdy vypadá, jako by psa spíše bolelo břicho. Pes hubne, na sliznici dutiny ústní se mohou objevit praskliny nebo vředy. Proto tyhle příznaky na veterině většinou zařadí mezi virózy. Nasadí antibiotika, spasmolytika, protizánětlivé léky, dietní a klidový režim a týden se čeká, zda léčba zabere. A ona zpočátku opravdu může na čas stav psa zlepšit. Bohužel se zase příznaky po několika dnech vrátí.

DIAGNOSTIKA:
Při krevním odběru nemá lékař šanci SRMA odhalit. Krevní testy tuto nemoc neprokážou. V krevním obraze se většinou objeví jen zvýšené množství leukocytů a biochemické testy jsou vesměs v normálu. Vše směřuje k tomu, že v těle je normální obyčejný zánět, ale běžná protizánětlivá léčba přesto nezabírá. Jediná cesta k potvrzení menigitidy je odběr mozkomíšního moku, kde se objeví zvýšené množství IgA.

LÉČBA:
Po určení správné diagnózy následuje dlouhodobá terapie pomoci imunosupresiv. Zpočátku se nasadí vysoké dávky kortikoidů, které se postupně během 4 až 6 měsíců snižují. Účinek léčby je viditelný už druhý den po jejím nasazení. Snižování dávek musí být velmi opatrné, protože příznaky mají tendenci k recidivě.

ZÁVĚR:
Genová příčina SRMA není zjištěná a ani není prokázaný způsob dědičnosti. Probíhají výzkumy, ale prozatím nepřinesly žádný jasný výsledek.

Pátková Vl.

Zdroj: Petklinika, NEOVet, ABVet, Genomia